Vážení a milí,

opravdu tu nehodlám rozebírat jistou blbůstku, kterou vysílají na Nově. Jedná se o soukromý comeback. Rozhodla jsem se, že to tu opět zprovozním, jelikož na webovky opravdu nemám čas. Chybělo mi to věčné stěžování si. Už jsem si začala povídat i sama se sebou. xD

K novinkám.. co se změnilo v mém životě? Nic moc toho nebylo.. krom toho, že jsem konečně plnoletá! Ale v mém životě to nic nemění.. až na to, že jsem musela jít na sociálku a potvrdit, že chci, aby přídavky chodily dál na mámin účet.. a taky budu muset zažalovat papínka a vytřískat z něj ty alimenty.. původně jsem si myslela, že s osmnáctkou přijde i právo psát si sama omluvenky, ale bohužel mi to učitel zatrhnul..

Tři týdny teď neuvidím školu, jelikož mě čeká praxe. A kde jinde než ve škole. Ale ne na obchodce.. na mé bývalé základce.. jsem zvědavá, co mi tam dají za úkoly.. pak už jen sepsat zprávu z praxe o rozsahu 5 - 10 A4, že.

Udělala jsem si nový design, nic moc, ale můj počítač je v tak zoufalém stavu, že by asi víc nevydržel.

Tak já se Vám zase ozvu.. xD

Je čas udělat dětem pápá.. xD tímto oznamuji, že se stěhuji xD nebojte, v té prdelce, kde bydlím, stále zůstanu.. a končím s tímto blogem.. stěhuju se na webové stránky.. se mějte a uvidíme se tam :-D

Jo, a abych nezapomněla.. mé webovky

Uvidíme, dámy, co se říká.. aneb hlasujte a prosila bych pro to, co opravdu říkáte, ne proto, že chcete, aby vyhrála jedna z nich.. o nic nejde..

Ve škole mám strašnej fofr, navíc nás teď pořád stěhujou do různých tříd, jelikož v naší je jen jedno topení, které prostě nemá šanci! :-D Dnešek ale považuju za úspěch.. jedna mínus ze základů webovek (to tam nacpal věci, které nás ještě neučil, zmetek Oo) a trojka z účetnictví. Dokonce i na PEKárnách (pro neznalce - PEK = písemná elektronická komunikace alias psaní na PC) mě učitelka pochválila za nabídku, kterou jsem sepsala minulou hodinu. Zítra to ale bude horší. Mnohem horší. První hodina právo - píšeme z občanského práva, zase abych se dělala s tahákem. Druhé hodině vévodí daně a já píšu hned několik písemek: silniční daň teorie, sil. daň příklady, daň z nemovistostí teorie, daň z nem. příklady a teorie z daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti (ty poslední tři budou v jedné písemce). Taky uvažuju o tom, že bych se nechala rovnou vyzkoušet z daňové soustavy, ať to mám z krku. Pak mám angličtinu a konverzaci, což by měly být hodiny o pohodě, ale váhám nad tím, zda si nevypracovat My town a nechat se vyzkoušet. Krátí se mi totiž termín a nerada bych měla víc neklasifikací, než je třeba. Poté následuje čeština a pan Stárkovič (chápejte - třídní Stárek) mi slíbil diktát. Páák máme hodinu volna, jelikož nám odpadla ruština a nakonec sedmou hodinu účetnictví! Cítíte úplně, jak jsem z toho nadšená? XD Odpoledne by měla být zkouška dramaťáku, ale tam asi já nejdu, stejně se zkoušej Bludičky a já hraju ve Zlatém kolovratu. No nic, musím se jít učit. :-D

Konečně nastal ten den, kdy jsem si na sebe mohla vzít ty praštěné šaty, které zhltly většinu financí na vánoční dárky. Maminka se rozhodla, že mě učeše, a odmítala mi říct nějakou tu její představu. A jelikož jsme zjistily, že na mé husté a poněkud delší vlasy nemáme dostatek natáček, tak se muselo improvizovat. Připadala jsem si jako filmová hvězda odkudsi ze středověku.. XD

A jako správná hérečka jsem samozřejmě musela mít brýle. XD Omlouvám se za kvalitu fotek, ale odmítli mi půjčit foťák - prej by praskla čočka. Pche. Máti mi "nauzlíčkovala" vlhké vlasy a já s tím musela strašit několik hodin. Těsně před sundáním se mi to už začalo líbit. :-D Několikrát jsem to profoukla fénem, ale vlasy ne a ne uschnout. Nakonec mi to mamina sundala a mělo mi to doschnout rozpuštěné.

To jsem už začala špačkovat, že vypadám jako pudl. Pokusy o nalíčení se jsem vzdala, jelikož na mě máti pořád stříkala vodu, takže bych se asi brzy roztekla. Prostě to muselo počkat. Sundavání těch stupidních camcourků občas i bolelo, protože jsem ve vlasech měla už tužidlo a někteří parchantíci ani nechtěli ven.

A nastala teprve ta pravá muka. Mamka mi ty vlasy rozčesala. Bolelo to jak prase. Neustále mě napomínala, ať neremcám. Myslela jsem, že až skončí, tak mi na hlavě nezbyde jedinej vlásek. Chtěla jsem se sbalit a odejít, ale když jsem se viděla - to jsem měla rozčesanou jen jednu "afro" stranu hlavy - hodně rychle jsem si opět sedla. Konečně se mi máti snažila vysvětlit, co s tím chce udělat, ale já si to moc nedokázala představit, byla jsem dosti nedůvěřivá. A kdo by se mi divil? Ona ze mě udělala pudla! Pchá..

Poručila mi, ať si dotáhnu všechny pinetky, co mám, a já tak učinila. Samozřejmě jsem špačkovala. To bych ani nebyla já.

Sláva! Mělo to i uspokojivý výsledek! Připadala jsem si fakt hezká. Jenže udržet mé vlasy v pinetkách - to je jako krotit lva bavlnkou. Moc dlouho to nevydrželo takhle stažené. A bylo mi to i líto, jelikož teprve pak jsem vypadala jak nějakej voříšek. XD Do sálu jsme jeli o půl hodiny déle než bylo v plánu. Taky nám ze stolu ukradli konfety, parchanti. Ale do začátku bylo času dost. A aby nebyla mýlka, moje vina to nebyla. Otčím si nepřipravil oblek, očekával, že to ví mamina a ta si myslela, že to ví. Jenže nevěděla správně. Na tom maturáku zpíval jeden chlap naprosto strašně - dobře, já taky neumím zpívat, ale mě za to přece neplatěj! Bráchova třída měla nástup na písničku z Pobřežní hlídky. Zajímavý to bylo. Hlavně když bratříček šel se čtyřma holkama kvůli nedostatku kluků ve třídě. Další katastrofou byl nástup jednotlivců. Uvaděč oznámil nějakou slečnu, ale na prezentaci šel kluk. Prostě hrůza. To se jim stalo několikrát. Moc jsem toho neviděla, jelikož jsme měli místo až ve druhém patře a já si nechala doma brýle, takže jsem si je pak musela prohlížet zblízka. Ale i tak jsem si všimla, že někomu dali šerpu na pravé a někomu na levé rameno. Taky divný. XD Pak jsem se konečně mohla vyfotit s bráchou, ale to můj účes padl za vlast. Prostě se mi pořád vysouvaly pinetky a kapku mi to povolilo. Ale na to jsem tak nějak kašlala..

Všimněte si radostného výrazu nás obou. Byla to asi pátá fotka, než tatínkovi došlo, že díky kuřákům má zapatlanej foťák. A i ta rodinná podoba je tááák zřetelná, co? XDD Já jsem po mamce a bráchové po tátovi.

A páák jsem se konečně dostala domů a těšila se do vany. A co mi ten večer přinesl? Akorát několik úsměvů od kluků, kteří neměli dost odvahy, aby se ukázali před rodičema, jak jsem se dozvěděla od kamarádek. A hlavně poznání že už sakra dospívám. Už jsem velká holka.. vždyť mi táhne na osmnáct a za rok bych měla maturovat já! Proboha.. já chci být malá holčička.. nechci vyrůst... knííííík..

P.S.: Drusilko, všímáš si, že používám slovo "maturák" a ne "maturiťák"? To kvůli tobě! Já jsem zvyklá používat to druhé... ^^

Tak.. hasta la vista, burani! XDDDDDD

Nemám ráda nadpisy. Proč se všechno musí nějak jmenovat, he? Děs tohleto. Ale ještě víc nesnáším reklamy, co mi sem cpou. Úplně mi to ten blog kazí. XDD Inu, co jsem to chtěla..

Já se jdu přiznat! A bez mučení.. XD

Zbožňuju Hilary Duff a její filmy. Fakt. K Vánocům jsem dostala Nikdy to nevzdávej! a už jsem to viděla asi šestkrát. U Italských prázdnin tomu nebylo jinak, natož u Moderní Popelky. Jasně, ještě mi dost filmů chybí, ale to se časem spraví. xD

Raise your voice (Nikdy to nevzdávej!) jsem kapinku obulela, ale také jsem se naprosto zabouchla do skupiny Three Days Grace, která ve filmu koncertuje. Okamžitě jsem si musela stáhnout nějaké ty písničky a lézt mamince na nervy hlasitostí, se kterou jsem je poslechla. Možná je to tím, že se mi to zalíbilo jen díky tomu, že jsem to slyšela pořád dokola, ale na to bych nesázela.. prostě se mi Three Days Grace dostali pod kůži. Mňamkózní věc. Dokonce začínám váhat, jestli si nenechám pustit při nástupu na maturiťáku (jó, já vím, že je až za rok, ale vybírání správného songu chce čas) zrovna je a ne Who´s that girl od Hilary, jak jsem měla v plánu. Líběj se mi víc jak Jonas Brothers a to jsem si myslela, že jsem do nich úplně paf! Předčili i písničky z HSM a to jsem ještě neviděla trojku. Navíc ten zpěvák je tááák božííí!

Fajn - výlev puberty mám za sebou a teď se zase můžu jít učit. :-D

Celkem nedávno jsem v televizi čučela na film Pošli to dál. Je to o chlapci, který vymyslel projekt, kterým by rád změnil svět. Šlo o to, že někdo pomohl někomu dalšímu a ten měl pomoci dalším třem lidem. A takhle se to rozvětvovalo dál a dál... chlapec chtěl pomoct narkomanovi bez domova, své matce a jednomu spolužákovi. Narkomanovi dovolil spát u nich v garáži a dal mu své úspory. Mamince dohodil učitele občanské nauky a spolužákovi se snažil pomoct před staršími bouchači. Svůj projekt měl za neúspěšný, když se ten feťák dá zase na drogy a vyzmizí, matince to s učitelem nevyjde a sám se nedokáže postavit těm starším tupcům. Pak se ale vše změní.. prostě feťák pomůže ženské, která se odhodlala k sebevraždě, máti se s učitelem usmíří a.. konečně sebere odvahu postavit se těm machrům. Jeden ale vytáhne nůž a omylem ho kuchne. V nemocnici pak chlapec zemře.

Jde mi ale o myšlenku. Třináctiletý kluk chce změnit svět. Kéž by to byl fakt a ne pouhý film. Kdyby každý pomohl třem lidem, tak se vše změní. Ten kluk vůbec nemyslel na sebe ale jen na ostatní. Chtěl změnit svět. Aby nebyl na hovno.. tak to řekl, fakt.. a já tu lituju sama sebe.. na světě je mnohem víc lidí, kteří si toho vytrpěli víc jak já.. a sebelítost nikomu nepomůže.. ani mně samotné..

Jediné, čeho teď budu litovat, jsou mé činy. Třeba to, že si nestíhám povídat s Dominikem, Janičkou, Snýtkou, Drůsou.. prostě s lidma, na kterých mi moc záleží.. Ellie a Lůcu samozřejmě nevyjímaje..

Musím se teď učit. Je to moc látky a málo času. Kéž by den měl aspoň třicet hodin..

Ano, tohle jsem dnes už slyšela a četla několikrát. Sama jsem rozesílala šílenou básničku už o půl druhé ráno - těm, které jsem vzbudila, se omlouvám. Máte si vypínat zvuky. Vtip. xD V tu dobu jsem byla ještě jakž takž spokojená. Naši zdobili stromeček, aby byl nachystaný, když sestra vstane. Pak se to ale začalo podělávat.. šla jsem spát, ale hned to muselo být provázeno komentářem "že jdu raději spát, než abych pomohla". Ráno mě potěšil sestřin hlásek, který oznamoval, že tu byl Ježíšek a přinesl stromeček. Odkdy sakra Ježich nosí stromeček?! Já zůstala v posteli až do jedenácti, jako poslední dobou dost často. Pak jsem se teda vyloudala ven a musela poslouchat, jak se naši dohadujou. Což je od nedávna dost častý jev. Jak já to nenávidím. Vylejvaj si to pak na ostatních. K obědu jsme měli zelňačku. Byla fakt dobrá. Opravdu. Jen ty kecy u toho! Do hajzlu, vždyť já si už ani nesmím dopisovat sešity v obýváku, jelikož prý mám vlastní pokoj! Bože!! Teď mám náladu rozmlátit tu klávesnici někomu o hlavu. Tady se dohlíží i na to, kolikrát se koupu, fakt. Vadí jim, že jsem čistotná nebo co. A ještě jsem byla seřvaná za to, že jsem ségře pustila DVD. Její otec si totiž přeje, aby dnes koukala jen na pohádky, co běží v televizi.

Lidi, nebejt přátel, co mi zvedaj náladu už jen tím, že na mě myslí s přáním a tak, se na nějaké Vánoce vyseru. A to z vysoka. Aneb Veselé Vánoce všem.

P.S.: Z tohodle mého nutkání se vykecat si nic nedělejte. Mě to zase přejde. Doufám.

Chachá. Už se to blíží. Ptáte se co? Vánoce? Silvestr? Ale houby! Už za dva týdny jdu do školy! Za dva týdny začne ten teror. Všichni se na mě sesypou se zkoušením a doklasifikací. Už teď je mi z toho zle. Pořád dopisuji jak divá, ale nestačí to. Je toho strááášně moc. A kdo to do té hlavy má ještě nacpat? Bleh! Ale aspoň také skončí ta klaustrofobie, kterou pomalu začínám mít z našeho bytu. Jo, jasně, chodím občas na nějakou tu procházku, ale jinak jsem tu zavřená! Už dva měsíce. Tedy nepočítám dobu strávenou v nemocnici a při příležitosných chvilkách, kdy jsem se dostala mimo tuhle ošklivou kostku, ve které bydlím. Jsem zvědavá na ty své "miloučké" spolužáky. Všimnou si vůbec, že jsem zhubla, he? Asi těžko. Ale já to vím a teď to víte i vy! XD Je to tak. Já zhubla pět kilo. Chachá! A to jsem se ani nesnažila.. xD

Na spolužácích jsem narazila na jednu starší fotku s mou kamarádkou a kolegyní od divadla Renatkou, kterou mám moc ráda. Zrovna jsme byli s lidma ze souboru slavit. Dám ji sem, abyste viděli, jak vypadám po kapince piva... XDD

Co jste čekali? XD Kompromitující fotky sem rozhodně nedám! XD

Tak jsem se rozhodla přesedlat na novou přezdívku. ^^ Prve se mi děsně nelíbila, ale postupem času se to změnilo. Vymyslela ji Drůsa, když jsem jí napsala, jak se vyslovuje nové příjmení Jane.

Chtěla bych zkusit nový přístup k životu. Zatím o tom jen plácám, ale ráda bych to i zrealizovala. Dneska mi spolužačka donesla nakopírovanou látku - něco přes sto stran. Ale aspoň se tu nebudu nudit. Děkuji moc za komentáře v předchozím článku, i ty mi dopomohly k tomuto rozhodnutí.

Ano, máte pravdu. Všichni. A já si uvědomila, že se mi nějak ztratila jedna z mých zásad.. Život je boj a sebevrah je děsnej srab. Jasně, asi to znáte jinak, ale já si to upravila dle svého uvážení. A já chci bojovat. Mou nejsilnější motivací k boji jste VY, které mám ráda.. a vy víte, o koho jde. Budu doufat, že budete stát při mně při každé životní zkoušce.. a že mi pomůžete vidět i ty dobré stránky..